Pánské a dámské šály z jemné vlny a hedvábí

Jemná vlna

Z jedné ovce se získá kolem 3 kg vlny ročně, některé druhy ovcí vyprodukují až 18 kg vlny za rok. Rouno, neboli celá ovčí srst po ostříhání, se následně rozdělí do různých kvalitativních tříd.

Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vlny hřejivost a prodyšnost a vynikající pružnost a ohebnost. Vlna je proto téměř nemačkavá. Barvení vlny je obtížnější - dosáhnout naprosto identického barevného odstínu je téměř nemožné.

Pouze z menší části světově vyprodukované vlny se vyrábí čistě vlněná příze. Většina přízí se v současnosti mísí s umělými vlákny, menší část se srstí jiných zvířat (kašmírské nebo angorské kozy nebo se srstí velblouda) a výjimečně se mísí is bavlnou. Produkce vlny je šetrná k životnímu prostředí a je založena na principu obnovitelných zdrojů.

Kašmírová vlna

Kašmír patří k nejjemnějším textilním vláknům. Získává se z jemné a hřejivé podsady – vnitřní části srsti kašmírských koz žijících zejména v Himalájích ve výškách od 3000 do 4500 metrů nad mořem. Původně se tyto kozy chovaly pouze v indickém státě Kašmír, ale dnes je najdeme iv Tibetu a v Mongolsku.

Na světový trh se dostávají různé kvality Kašmírových šál, lišící se hrubostí vláken. Posuzování kvality je navíc ztíženo tím, že ovčí vlna a kašmír lze od sebe rozeznat jen pod mikroskopem.

Kašmírská příze je ceněna pro svou lehkost, jemnost, lesk a hřejivost. Cena kašmíru mnohonásobně převyšuje cenu ovčí vlny a ročně se jí vyprodukuje jen zlomek produkce ovčí vlny. Na jedno zvíře totiž připadá roční výnos jen kolem 90 gramů.

Kašmír se často zpracovává ve směsi s vlnou ovcí nebo s hedvábím. Protože se jedná o vzácný a drahý materiál, navíc těžko rozeznatelný od jemné podsadové jehněčí vlny, často je tato jehněčí vlna za kašmír vydávána.

Pašmína

Pojem pašmína se odvozuje od perského pojmu "pashm" (vlna), neoznačuje však žádnou specifickou vlnu. V Indii a v Nepálu se slovo pašmína často používá jako synonymum pro kašmír, ale také velmi volně pro všechny ostatní šály (včetně těch, které jsou vyrobeny z viskózy, vlny apod.). Na Západě zdomácněl pojem pašmína jako označení pro šály vyrobené zejména v Indii či Nepálu, často větší velikosti.

Vzhledem k tomu, že kašmír (srst z kašmírské kozy) je vzácný a drahý, drtivá většina šál, které jsou v Nepálu či Indii označovány jako 100% pašmína či kašmír, jsou vyráběny z vybrané podsadové vlny jehňat žijících ve vysokých nadmořských výškách (ne ze srsti vysokohorských koz). Tato podsadová vlna je obzvlášť hřejivá a jemná – je to vynikající izolační vrstva pro vysokohorské podmínky. Nejkvalitnější podsadová vlna se získává od mladých jehňat, z partie pod krkem.

Existuje mnoho různých kvalit podle jemnosti vybrané vlny. Na indickém trhu lze nalézt směs této kvalitní extra jemné jehněčí vlny s kašmírem, výjimečně i kašmír jako takový. Je však možné dostat i tzv. kvalitu B pašmíny, což je ve skutečnosti směs této jemné vlny s polyesterem. Je na první pohled těžko rozeznatelná od šály z čisté vlny – je podobně měkká, hebká, lehká i hřejivá – ale samozřejmě je levnější.

V Kašmíru vyrábějí šály tradičně ze speciálně vybrané (extra jemné, ale přitom pevnější) podsadové vlny vysokohorských jehňat, která je tkaná do neuvěřitelně tenkých a jemných šál. Opět lze nalézt mnoho různých kvalit těchto šál. Samozřejmě jsou tyto šály vyráběny i ze srsti kašmírských koz, ale ty je možné na trhu zůstat jen zřídka.

Hedvábí

Pojmem hedvábí se označuje především přírodní hedvábí, avšak v současnosti se také ze synteticky vyrobených textilních vláken vyrábějí tkaniny ve formě hedvábí umělého.

Přírodní hedvábí se získává rozvinutím kukly motýla bource morušového (Bombix moři). Průměrná délka takto získaného vlákna dosahuje 3 až 4 km. Přestože se na celosvětovém trhu velmi dobře prosadilo syntetické hedvábí, přírodní hedvábí dodnes zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky, a to nejen pro svůj exkluzivní vzhled a dotek, ale také pro své praktické vlastnosti. V létě příjemně chladí, v zimě hřeje a dobře saje pot.

Viskóza

Viskóza se vyrábí z celulózy, což je organická sloučenina, která je obsažena v buněčných stěnách rostlin. Z celulózy se vlákna viskózy získávají regenerací, tj. chemickým a mechanickým zpracováním.

Obyčejné viskózové vlákno je méně pevné než bavlna, a to obzvláště v mokrém stavu, ale modifikované druhy jsou oproti bavlně dvojnásobně pevnější. Vlákna se vyrábějí lesklé nebo matované a různě jemné. Lehce se bělí i barví.

Výrobky z viskózy jsou příjemné na dotek, mají dobrou savost a nemačkavost, při vyšších teplotách se však lehce srážejí.
Viskóza se používá všude tam, kde jsou žádané vlastnosti přírodního hedvábí, ale výrobky nemají být příliš drahé. Lehce se mísí s vlnou, bavlnou a syntetickými vlákny.